Každý z nás žije dnes a denně, přijímá tento stav zcela bezprostředně a otevřeně a nechává tento čas plynout bez toho, aniž by se vážně zamyslel nad tématem, proč se mu děje právě to či ono. I já jsem takový život dlouho žila. Obvykle si ještě coby náctiletí naplánujete, kdy se jako žena vdáte, kdy a kolik budete mít dětí, jak se budou jmenovat, kdy se vdáte, kam budete jezdit na dovolenou.
Mezníkem či nastartováním změny přístupu k životu je ve většině případů nějaká silná negativní zkušenost jako je například ztráta velmi blízké osoby a to ať už v podobě rozchodu s dlouholetým partnerem nebo se může jednat smrt blízkého, často se jedná i o diagnózu vážné nemoci, kolaps či nehodu následnou dlouhodobou léčbou apod.
Tím mezníkem je uvědomění si, že vám nevyhovuje žít život jako dosud, že vás takový život nenaplňuje a nebaví vás, cítíte se nešťastní, ztrápení... Toto uvědomění jde také ruku v ruce s otázkami, proč se stala nějaká situace, proč se to děje zrovna nám, zda jsme měli udělat něco jinak, zda je to náhoda či není.
Mnohdy pak člověk stráví v této fázi bádání a promítání si spousty situací delší časový úsek, pro někoho to mohou být měsíce, pro někoho roky. Následuje zjišťování možností, jak to změnit a opětovné přemýšlení o tom, co chci akceptovat, k čemu se přiklonit, co si myslet, jak jít dál a lépe.
Rozhodující však je fáze rozhodnutí se. Na toto téma jsem již psala v jednom z předchozích článků tohoto blogu.
Naše aktuální pocity a myšlenky přímo ovlivňují naše zdraví a také náš další osud. Podstatný vliv na pocity každého z nás mají dřívější zkušenosti. Změníme-li svůj vztah k minulosti a smýšlení o ní, můžeme tím změnit současnost i budoucnost.
To, co nás často silně ovlivňuje v reálném žití je jakási představa o sobě samém a nebo představa okolí o tom, kdo jste, jak se máte chovat, co máte dělat. Již od útlého věku se nás okolí snaží formovat a určit nám směr, způsob chování, vyjadřování, myšlení. Tato tendence podléhat tlaku okolí je zcela běžná i v dospělosti a ve své podstatě lidé v dospělosti vstupují s představami do nových vztahů, práce, do projektů atd. bez toho, aniž by si zformulovali vlastní hodnoty, potřeby, definovali si svoje cíle a zhodnotili reálně, zda představa je ve shodě s vlastním já.
Změnit sám sebe není složité. Složitější je se k tomu rozhodnout. Navíc je člověk obklopen lidmi, kteří k této fázi zatím nedospěli či se nerozhodli ke změně, což může vést k demotivaci a stagnaci. Pakliže je člověk pevně rozhodnut, uchopit svůj život pevně do svých rukou, chce si splnit své sny a žít svůj život, musí své úsilí zaměřit na seberozvoj.
Ptáte se tedy jak na to? Není vám to stále jasné?
1. Je třeba začít od základů. První bod tedy je, zaměřte se na sebe. Na to kdo jste, co chcete, co se Vám líbí, co rozhodně odmítáte. Uvědomte si, jaká je Vaše podstata života. Jen pokud znáte sami sebe, můžete se rozvíjet a jít jinou cestou, tou lepší.
2. Neohlížejte se do minulosti, změňte svůj způsob chování, začněte se vyjadřovat a přemýšlet podle nově postavených základů.
3. Nikdy již neopakujte ten starý způsob chování, jednání a vnímání! Pokud se budete neustále vracet k původnímu způsobu života, je to signál toho, že vaše základy nejsou pevně postaveny. V takovém případě se znovu vraťte k bodu 1. a opakujte celý proces znovu.
4. Stanovte si cíle, kterých chcete dosáhnout. Jděte si za nimi. Žijte život podle své podstaty, s pozitivním myšlením, jasnými cíli.
5. Dělejte ty věci, které Vás baví, obklopujte se lidmi, kteří Vám "sedí". Pokud jste např. již dlouho chtěli začít s jógou, začněte právě teď. Chtěli jste se věnovat malování, udělejte to! Nesedí Vám barva v bytě, vymalujte ho jinak. Právě teď.
6. Život je třeba žít v harmonii a s pokorou. A tímto způsobem nahlížet i na dění kolem Vás.
7. A nyní už jen žijte svůj vlastní život! Žijte svůj sen!
Mezníkem či nastartováním změny přístupu k životu je ve většině případů nějaká silná negativní zkušenost jako je například ztráta velmi blízké osoby a to ať už v podobě rozchodu s dlouholetým partnerem nebo se může jednat smrt blízkého, často se jedná i o diagnózu vážné nemoci, kolaps či nehodu následnou dlouhodobou léčbou apod.
Tím mezníkem je uvědomění si, že vám nevyhovuje žít život jako dosud, že vás takový život nenaplňuje a nebaví vás, cítíte se nešťastní, ztrápení... Toto uvědomění jde také ruku v ruce s otázkami, proč se stala nějaká situace, proč se to děje zrovna nám, zda jsme měli udělat něco jinak, zda je to náhoda či není.
Mnohdy pak člověk stráví v této fázi bádání a promítání si spousty situací delší časový úsek, pro někoho to mohou být měsíce, pro někoho roky. Následuje zjišťování možností, jak to změnit a opětovné přemýšlení o tom, co chci akceptovat, k čemu se přiklonit, co si myslet, jak jít dál a lépe.
Rozhodující však je fáze rozhodnutí se. Na toto téma jsem již psala v jednom z předchozích článků tohoto blogu.
Naše aktuální pocity a myšlenky přímo ovlivňují naše zdraví a také náš další osud. Podstatný vliv na pocity každého z nás mají dřívější zkušenosti. Změníme-li svůj vztah k minulosti a smýšlení o ní, můžeme tím změnit současnost i budoucnost.
To, co nás často silně ovlivňuje v reálném žití je jakási představa o sobě samém a nebo představa okolí o tom, kdo jste, jak se máte chovat, co máte dělat. Již od útlého věku se nás okolí snaží formovat a určit nám směr, způsob chování, vyjadřování, myšlení. Tato tendence podléhat tlaku okolí je zcela běžná i v dospělosti a ve své podstatě lidé v dospělosti vstupují s představami do nových vztahů, práce, do projektů atd. bez toho, aniž by si zformulovali vlastní hodnoty, potřeby, definovali si svoje cíle a zhodnotili reálně, zda představa je ve shodě s vlastním já.
Změnit sám sebe není složité. Složitější je se k tomu rozhodnout. Navíc je člověk obklopen lidmi, kteří k této fázi zatím nedospěli či se nerozhodli ke změně, což může vést k demotivaci a stagnaci. Pakliže je člověk pevně rozhodnut, uchopit svůj život pevně do svých rukou, chce si splnit své sny a žít svůj život, musí své úsilí zaměřit na seberozvoj.
Ptáte se tedy jak na to? Není vám to stále jasné?
1. Je třeba začít od základů. První bod tedy je, zaměřte se na sebe. Na to kdo jste, co chcete, co se Vám líbí, co rozhodně odmítáte. Uvědomte si, jaká je Vaše podstata života. Jen pokud znáte sami sebe, můžete se rozvíjet a jít jinou cestou, tou lepší.
2. Neohlížejte se do minulosti, změňte svůj způsob chování, začněte se vyjadřovat a přemýšlet podle nově postavených základů.
3. Nikdy již neopakujte ten starý způsob chování, jednání a vnímání! Pokud se budete neustále vracet k původnímu způsobu života, je to signál toho, že vaše základy nejsou pevně postaveny. V takovém případě se znovu vraťte k bodu 1. a opakujte celý proces znovu.
4. Stanovte si cíle, kterých chcete dosáhnout. Jděte si za nimi. Žijte život podle své podstaty, s pozitivním myšlením, jasnými cíli.
5. Dělejte ty věci, které Vás baví, obklopujte se lidmi, kteří Vám "sedí". Pokud jste např. již dlouho chtěli začít s jógou, začněte právě teď. Chtěli jste se věnovat malování, udělejte to! Nesedí Vám barva v bytě, vymalujte ho jinak. Právě teď.
6. Život je třeba žít v harmonii a s pokorou. A tímto způsobem nahlížet i na dění kolem Vás.
7. A nyní už jen žijte svůj vlastní život! Žijte svůj sen!
Komentáře
Okomentovat